fbpx

První volby v roce 24: Rozhodne strategie a volební účast

První volby v roce 24: Rozhodne strategie a volební účast

5. 9. 2023 Kampaně Nezařazené 0

O nejbližších volbách (do EP) rozhodne volební účast a to, mezi kým si bude volič vybírat. Středopravý volič, který nepovažuje EU za sprosté slovo, musí žasnout, jak tu zraje půda pro děsivé vítězství populismu, které bude kráčet ruku v ruce s dalším oslabením vnímání Evropy u nás. Přitom to je tak jednoduché.

Důležitost volební účasti

Charakter voleb do EP (tedy to, o čem vlastně budou, zda o Evropské unii nebo naší vnitřní politice) rozhodne volební účast – když bude vysoká, přijdou i voliči, kteří velký rozdíl mezi českou a evropskou politikou nevidí. Jinými slovy, vyšší volební účast znamená přítomnost těch voličů, kteří volby do EP pochopí jako příležitost vyslat signál vládě a stranám, které ji podporují. Píši signál, nemyslím tím nic jiného, než že přijdou říct, že se jim tahle vláda nelíbí. I kdyby nebylo různých výzkumů, které ukazují na pokles důvěry vlády, tak tu vždy bylo víc těch voličů, kteří by si o pětikoalici neopřeli ani kolo, ale jejich hlasy se nezapočítaly ve volbách, protože byly dány stranám, které nezískaly pět procent.

Postoj středopravých stran

Bylo by odpovědné tomuhle riziku čelit tak nějak spolu. Strany Spolu jsou proevropské, i když politici ODS dlouhodobě testují proevropskost svých voličů, z výzkumů vyplývá, že voliči pravice a středu včetně ODS chápou, že není lepší varianty než být v EU (mnohdy straně navzdory).

Strany TOP 09, KDU-ČSL, ale i STAN byly vždy součástí Evropské lidové strany (dále jen ELS), nejsilnější skupiny, která měla a má významnou roli v EU. Pozice ODS je jiná. Vždy trucovitě rebelovala v jiných parlamentních frakcích, jejichž role byla menší a stále doufají, že bude (teď už konečně) silná. Jednoduše řečeno, pokud něco chcete ovlivnit, lépe se Vám to dělá v rámci silné skupiny poslanců. Kdybyste chtěli příklad – poslanci ODS v devadesátých letech v našem parlamentu měli také větší vliv než třeba poslanci ODA (zkratku ODA si vygooglete). Český premiér za ODS si notuje s šéfem ELS Manfredem Weberem, takže evidentně o zásadní ideový spor nejde. Bohužel to zřejmě nestačí na společnou dohodu o koalici.

Stranou snad stojí jen Piráti, kteří mají svou autentickou evropskou pozici, která je navíc definovala, ano, Piráti přišli z Evropy. 🙂

Pětikoalice obhajuje 12 mandátů (z celkových 21).

Shrňme si to:

  1. Kandidovat Spolu, ostatní varianty oslabí všechny.
  2. Ideálně integrovat ještě širší porfólio lidí a stran, protože stejně budou všichni říkat víceméně totéž.
  3. Ústupová varianta – nabídka ODS a vedle ní nabídka stran ELS, tedy TOP 09, KDU-ČSL a STAN.

Rizika široké nabídky středopravých stran

Pokud se tohle nestane (a vypadá to, že se to nestane), pak široká nabídka středopravých stran nebude radostí, ale taktickou chybou, ze které bude těžit Babiš neboli opozice. A to přestože jejich voliči chodí k volbám do EP neradi. Proč? Důvod je jednoduchý, prostě jsou chladnější ve vztahu k EU a tolik nevěří, že by jejich účast ve volbách něco změnila.

Opozice proto musí logicky říkat: Volby do EP jsou volbami, které ovlivní českou politiku. Lhát tím zas tak moc nebudou – pamětníci si vzpomenou na rok 2004, kdy sociální demokracie projela volby do EP a následovala vládní krize, která přinesla dva nové premiéry.

Víc voličů, ale také znamená, že na překonání 5% hranice pro vstup do Evropského parlamentu bude potřeba více hlasů. Spolehlivé jádro voličů KDU-ČSL (pokud existuje) i proevropští voliči TOP 09 mohou začít přemýšlet, zda svůj hlas nezahodí tím, že budou volit někoho, komu hrozí, že se vůbec do EP nedostane. A věřte mi – volba bez vidiny úspěchu (tedy v tomto případě překonání 5% hranice) vede k velmi pečlivému zvažování a mnohdy změně preferencí. Není nic horšího než opakovaná zpráva, že nemáte podporu, tím totiž přijdete i o ten zbytek hlasů.

Do tohoto depresivního mixu přidejte štiplavé koření v té podobě, že cílové skupiny jsou obdobné pro čtyři, spíše pět stran. Jak říká klasik: proti nepříteli se bojuje, ale konkurenta je třeba zničit. Místo dohody tedy hrozí bratrovražedný boj.

Co hrozí?

  1. Oslabení pozice ČR v EU. Babiš se samozřejmě v Bruselu chová jinak než nám vykládá tady, ale z toho nic dobrého nevzejde. O další opozici snad ani raději nepřemýšlet.
  2. Oslabení pozice vlády. I když sněmovnu to nepřeskládá, prohra nebude pro strany pětikoalice nic příjemného. Zejména, když by byla vysoká volební účast.


Volič zajištěné střední třídy chce být součástí společné Evropy, chce to i liberální městský volič. Přestože mezi nimi jsou velké rozdíly, shodnou se, že chtějí rovný vztah s EU (pořád se ještě nepodařilo vysvětlit, že my jsme EU, ne oni). Tedy nic nikomu neoslazovat, ale říci si své. Tahle vláda dokázala, že tuhle pozici umí. Nikdy jindy za celou dobu existence samostatné České republiky bychom neměli chtít být součástí zemí, kteří se dokáží shodnout na společném postupu vůči agresorovi na Východě. Potřebujeme EU víc než kdy jindy. Spolu má jeden program v oblasti eura i životního prostředí a energetiky. Pokud je pravda, že premiér nemá sílu domluvit kandidaturu Spolu kvůli vnitřnímu odporu v ODS, je jedinou další logickou cestou spolupráce stran ELS.

Všechny další varianty jsou hazardem, který opozice zná. Hazardem, ve kterém se hraje o desítky tisíc hlasů, které nemusí započítat do výsledků.

Jaroslav Poláček
autor vedl dvě úspěšné kampaně do Evropského parlamentu

Views: 30