Financování – Nerudová za dva, ostatní ještě hůř
Babiš u soudu, máme o kandidáta méně, Nerudová ztrácí nervy, u piva vedeme debaty o televizích debatách, vyšly další tři výzkumy a Bašta posiluje. To všechno jste už četli. Ale pár řádek tady ještě ve finále prezidentské kampaně ztratím na téma jejího financování.
Čtete dál? OK, o financování se dá říct jen jediné – nic moc. Nerudová skončila se známkou 2,1 a to byl nejlepší výsledek. Hilšer a Pavel se přetahují o stříbro a bronz a asi největší překvapení je bývalý rektor Zima, který se dostal na samotný konec pelotonu. Proč to tak je?
Důvodem, proč mnohé volební štáby „risknou“ špatné hodnocení své transparentnosti je malá medializace. Prostě se o tom moc nepíše, ani nemluví. Proto palec nahoru pro ČRo a další servery, které otiskly zprávu Transparency international (dále TI), byť i na tu bychom měli koukat kriticky.
Tato organizace totiž zkoumá transparentnost na základě vlastního výzkumu webových stránek kandidátů a dále dotazníku, kde se ptá na některé informace, které samozřejmě jdou nad rámec zákona. A ani TI nemá patent na bezchybnost. Moje několikaletá zkušenost praví, že závěry zkoumání bylo často možné opravit a dosáhnout lepšího hodnocení. Všichni jsme lidi a ne všechny weby bývají nejpřehlednější.
Předpokládám, že štáby mají toto kolečko za sebou, ale přesto si nikdo nesáhl na nejlepší hodnocení. Kritéria nejsou nastavena tak, že jedničku má jen pan ředitel nebo tatínek, jak se říká. Byl jsem u řady kampaní, které za jedna dostaly, a tím snad přispěly k větší otevřenosti, tedy i důvěryhodnosti.
Přestože platí, že peníze jsou jako voda a koryto si vždycky najdou, měly by téci přehlednou krajinou, kde je na ně vidět.
Zdá se jakoby hodnocení kampaní z hlediska toku peněz a lidí pro nás nebylo důležité. Nedivím se. Výsledek voleb kampaní, které byly financovány všelijak, někdy dokonce prokazatelně špatně, se nezměnil, takže proč se trápit.
To, kdo kampaň platí, je důležité. Nebojím se říct zásadní. Když politika platí firma napojená na Rusko, asi můžete čekat adekvátní reakci po zvolení a to platí pro všechny zájmové skupiny. Přestože platí, že peníze jsou jako voda a koryto si vždycky najdou, měly by téci přehlednou krajinou, kde je na ně vidět. Podobně to je s profesionály v různých oblastech, například v marketingu, kde pořád část lidí a firem nechce být spojována s politikou (protože je to poškozuje v komerčních zakázkách) a roztáčí spirálu utajování, která pomáhá k vytváření neuvěřitelných konspirací.
Dovolím si vzpomínku. V roce 2009 měla TOP 09 jako první pravidlo zveřejňování všech darů hned po jejich schválení. Nepotřebovali jsme na to transparentní účet, byl to náš závazek a když se objevil první velký dar, prošel zkoumáním, co za tím je a proč dotyčný takové peníze poskytl. Takové mediální výstupy pravděpodobně neoznačíte jako pozitivní. Ale kdyby se někdy v budoucnosti objevilo chování strany ve prospěch tohoto dárce, bylo snadné popsat jednoznačnou souvislost. Mimochodem, tahle obava účelového chování se nenaplnila.
Míru transparentnosti udávají kandidáti, mohou jít nad rámec svých povinností. Tlaku na to, zda to je či není důležité určují voliči, novináři a také protivníci a konkurenti. V roce 2023 nemusíme spekulovat o tom, zda jména sponzorů (a spolupracovníků) jsou důležitá, mnohokrát jsme se přesvědčili, že hraji nezanedbatelnou roli.
Views: 26
Czech