Londýnská škola ekonomie a politických věd (LSE) to změřila v prosinci 2025. Sedmasedmdesát tisíc lidí. Devatenáct modelů AI. Přes sedm set politických témat. Výsledek vás zarazí.

Chatbot přesvědčí. Ne jako soused u plotu. Jako zkušený agitátor s hromadou čísel. Argumenty nabité fakty a daty byly nejpřesvědčivější — a zároveň nejméně přesné. Prostě si je vymyslel. Čím hustší informační palba, tím větší nepřesnost. Jako volební leták: impozantní, sebejistý, plný čísel. Jen ta čísla… nesedí.

Nezáleží na tom, jak velký model použijete. 💡 Větší neznamená přesvědčivější. Osobní data o voliči taky příliš nepomáhají. Co funguje? Speciální dotrénování chatbotu zaměřené na přesvědčování zvýšilo jeho účinnost až o 51 procent. Správně nastavený pokyn — tzv. prompt — přidal dalších 27 procent.

Studie říká nahlas to, co si mnozí myslí potichu: hráči s přístupem k těmto technikám mají zásadní výhodu při formování veřejného mínění. Nejde jen o velké strany, ale i korporace. Stačí omezené zdroje, šikovný pokyn a chuť pravidla nerespektovat. Pak chatbot šíří radikální ideologie nebo rozdmýchává napětí mezi geopolitickými soupeři. 🌍

Výzkumníci z Oxfordské univerzity, Massachusettského technologického institutu (MIT), Stanfordovy univerzity a londýnské LSE přidávají opatrnou útěchu: psychologické limity lidské přesvědčenosti existují. A podmínky, za nichž AI přesvědčuje nejlépe — dlouhý rozhovor, hustá argumentace — jsou v reálném provozu těžko dosažitelné.

Útěcha. Ale ne pojistka.