PRodukujeme
Sdílejte
Napsal: PRodukujeme
Dočteno? Pošlete to dál.
Má barva politické kampaně význam?
Zeptala jsem se Jaroslava Poláčka, který se politickému marketingu dlouholetě věnuje, nejdřív na to základní: souvisí barvy v kampani s hodnotami strany? Poláček je u této otázky opatrný. Politické kampaně připravují profesionálové z reklamy, takže je pravděpodobné, že barvy při vymýšlení vizuálu určitou roli hrají. Jak velký záměr za konkrétní volbou stojí, ale zvenku nepoznáme. Důležitá je hlavně rychlost.
„Barva je v kampani nejrychlejší identifikátor. Na zaujetí je vteřina a v té vteřině volič nečte, jen poznává.“
Jaroslav Poláček
Lidé se u plakátu nezastaví, nevytáhnou telefon a nezačnou zjišťovat, kdo za ním stojí. Když značku nepoznají hned, nejspíš ji nepoznají vůbec.
Podle něj lze vysledovat dva přístupy. První navazuje na národní identitu: například trikolórou, kterou mají v logu SPD, Přísaha nebo TOP 09, strany mohou chtít sdělit, že jsou zástupci českého národa a jeho hodnot.
Druhý přístup chce hlavně zaujmout a vystoupit z davu. Za barvou tedy stojí buď význam (psychologický nebo spojený se státními barvami), nebo potřeba být vidět a odlišit se. Z barvy proto konzument spíš pozná, jak se strana chce tvářit a být zapamatována, než jaké názory zastává.
Proč tolik stran volí modrou barvu?
Modrou kromě již zmíněných stran užívajících trikolóru používají například ANO, ODS nebo Motoristé, tedy strany, které se programově liší. Celoevropsky strany volící tuto barvu však často zastávají konzervativní hodnoty a náleží ke středopravici. Není to ale nutné pravidlo.
Psychologie barev o modré říká, že vyvolává pocit bezpečí, klidu a rozvahy, a to může být něco, co takové strany chtějí komunikovat a jak chtějí působit již na první pohled.
„Modrá je výchozí nastavení, ne strategie. Málokoho odpuzuje a nenese ideologickou zátěž jako u nás červená.“
Jaroslav Poláček
Problém nastává, když modrou mají všichni. „Když ji mají všichni, přestává cokoli rozlišovat. Odliší je odstín, typografie a hlavně tvář,“ vysvětluje Poláček. U ANO je podle něj hlavní značkou Andrej Babiš a barva je vedlejší, ODS modrou používá tradičně. Modrá sice má desítky odstínů, což umožňuje stranám odlišit se vizuálně od konkurence, aniž by opustily bezpečné spektrum „seriózních“ barev, ale při prvním pohledu na vývěsku nám to nic moc neřekne.
Pestré a nepřírodní barvy
Opačným pólem jsou barvy, které vyčnívají. STAROSTOVÉ zvolili růžovou a žlutou, koalice SPOLU v posledních sněmovních volbách zase výraznou zelenou a oranžovou.
K růžové Poláček při naší korespondenci uvedl:
„STAN s růžovou neomládl, ale obsadil barvu, kterou v politickém spektru nikdo neměl. To je positioning [způsob, jakým chcete, aby konzumenti vnímali tvoji značku], ne móda.“
Podle teorie, o kterou se opírá, nás barvy, které neznáme z přírody, dráždí, ale zároveň přitahují pozornost. Právě to mohl být jeden z důvodů, proč je strany vybraly. Má to smysl i prakticky. Stačí se postavit tři metry od vývěsky plné volebních plakátů. Uvidíme stejný formát, stejné rozvržení a řadu obličejů. Když se strana takhle výrazně neodliší, může její plakát vedle dalších snadno zapadnout.
Míří výrazné barvy na mladé?
Nabízí se, že zářivé odstíny mají přilákat mladší generaci. Poláček mírně oponuje, mnohem silnější je podle něj to, že vystupují a všimneš si jich víc. Cílovou skupinu určuje spíš celkový styl grafiky, typografie a to, jakým značkám se strana vizuálně přibližuje. Každá věková skupina totiž konzumuje jiné značky. Starší či konzervativní voliče, kteří experimenty nevyhledávají, mohou výrazné změny dokonce znervózňovat.
To ale neznamená, že nové a mladší voliče za pomoci vizuální změny nelze získat. Pokud rebrand proběhne kvalitně, může je přilákat, což ukazuje právě STAN. Z vlastní zkušenosti vím, že lidé v mém věku o této straně dřív moc nemluvili, po její změně vizuálu a způsobu komunikace o ní najednou věděli všichni kolem. Poláček k tomu podotkl, že to na mě působilo tak, jak mělo, ale zároveň zdůraznil, že to nebylo jen o barvě.
Jak se v posledních letech měnily vizuály stran?
Do přehledu jsem vybrala strany, které zná celá republika, ne malá komunální či městská uskupení. Zaměřila jsem se na ty, u nichž se změna vizuálu za poslední roky dá popsat nejvíc a u nichž lze sledovat, jak se barva pojí se směřováním strany.
SPOLU
Koalice SPOLU spustila v roce 2024 kampaň „Spolu děláme, co je třeba“ v tmavě fialové, modré a žluté. Logem byl barevně přecházející čtverec (od modré k červené a od bílé k žluté) s nápisem „SPOLU“ uprostřed.
O rok později přišla poměrně radikální změna. Do vizuálu přibyla zelená a sytě oranžová. Tvar loga zůstal, ale je teď čistě černé na barevném (zeleném či oranžovém) podkladu.
Zajímavé je, že SPOLU pro Prahu (TOP 09 + ODS) v čele s Tomášem Portlíkem zvolilo tyrkysovou a jeho logo vypadá jinak.
STAROSTOVÉ
STAN prošel výraznou změnou v roce 2024. Původní logo ve tvaru čtyřlístku nebo čtyř čtverců v zelené, modré, červené a žluté vyměnil za růžovožlutý vizuál. Dřív sice v logu barvy používal také, ale šlo o základní barvy a tvar loga dle mého názoru nepůsobil pro mladé oko příliš atraktivně.
Nová kombinace růžové a žluté je podle mě originální a výrazná, strana se jí odlišuje od ostatních. Rebrand navíc proběhl smysluplně, což je podle Poláčka rozhodující. Grafika zaujme, ale musí za ní být skutečná změna.
ANO
Hnutí ANO šlo do sněmovních voleb v roce 2025 ve své klasické tmavě modré, která se blíží fialové, doplněné bílou a červenou. V roce 2026 ale přidalo do pozadí tyrkysovou, křiklavě zelenou a světle modrou a vizuálně se tak odlišilo od dalších modrých stran.
ODS
ODS je opakem těchto změn. Poslední vizuální úprava kampaně proběhla v roce 2015, kdy pták v logu dostal modernější podobu: dřív letěl doleva, teď vzhůru. Barva zůstává dlouhé roky modrá, měnil se nanejvýš odstín. Například letos do komunálních a senátních voleb přibyl světlejší odstín modré.
Piráti
Loni ke své klasické černé, kterou zachovali jako jednu z hlavních barev, přidali přechod od žluté k růžové. Stejné barvy si ponechala i kampaň do komunálních a senátních voleb.
KDU-ČSL
V roce 2012 došlo ve straně k personální obměně vedení a k inovaci programu, a s tím i ke změně grafického symbolu, který byl od roku 1992 stejný a držel se barev trikolóry. V dubnu 2026 si lidovci zvolili nové vedení a opět představili novou grafickou identitu. Odstartoval také nový web Noví lidovci. Strana přešla na žlutočernou s černobílými fotkami.
Kdy změna vizuálu funguje
Poláček to ukazuje na přirovnání k řeznictví. Když lidé říkají, že tam smrdí maso, přemalování zdí a uklizení výlohy možná krátce pomůže. Ale „pokud nezačnete něco dělat s masem, lidé tam stejně chodit nebudou“. Voliči podle něj změnu bez obsahu prokouknou. Naskočí na to jen malé procento lidí, a to krátkodobě.
U STANu byla změna komplexní. Podle Poláčka hnutí změnilo způsob komunikace, vybíralo kandidáty hlasováním a slibovalo víc kontaktní kampaně mezi lidmi. „Ano, můžete zaujmout tím, že přizpůsobíte grafiku,“ říká, „ale lidé přijdou do toho krámu a musí vidět nový sortiment, a pak se vám buď vrátí, nebo ne.“
Jako další dobrý příklad uvádí KDU-ČSL. Logika změny je podle něj jednoduchá: „Já jsem nový předseda, chci to dělat jinak, proto měním i grafiku.“ Novou podobu strany Poláček oceňuje.
Jako rizikové vnímá rychlé a velké skoky. Značka se buduje roky a stojí miliony, než lidé na první pohled poznají, že vidí ODS nebo ANO. Poláček proto oceňuje spíš průběžnou modernizaci, jako u ODS, než zásadní změny. U SPOLU mu nebylo jasné, proč zahodilo už zavedený vizuál. Volič z toho mohl mít nepříjemný pocit, že se ho někdo snaží podvést. Hned ale dodává, že jde o názor jednoho člověka a že rozhoduje výzkum, který měří důvěryhodnost a čitelnost značky. Stejnou logiku potvrzuje i v komunálních volbách.
„V komunálu volí lidé jména, ne loga. Volič není hlupák, změna musí být vidět i v obsahu a v lidech.“
Long story short…
Z barev ideologii strany spolehlivě nevyčteš, spíš naznačují, jak se chce strana tvářit. Modrá může naznačovat tradičnější hodnoty, i když Poláček upozorňuje, že je to pro marketéry hlavně bezpečná volba. Pestré barvy zase většinou ukazují, že chce strana zaujmout, případně působit progresivněji. Některé barvy jsou s konkrétními stranami spjaté pevněji: zelená ze Zelenými a červená s komunisty. Ale ani tohle neplatí vždy, protože zelenou v roce 2025 zvolilo také SPOLU a teď i ANO, které se jako ekologické strany neprezentují. Barva pomáhá stranu poznat a zapamatovat si ji, o jejím směřování ale víc říkají lidé a obsah. Pokud změna zůstane jen na povrchu, voliči ji dříve nebo později prokouknou.
Článek je dostupný zde: heyfomo.cz/hraji-barvy-v-politickych-kampanich-nejakou-roli
STAY IN THE LOOP
Funguje to takhle: Vy nám dáte email. My Vám napíšeme, až vyjde další článek.
Názor? Komentář? Nebo jste tu našli chybu? Napište.
Lékošmejdi jsou prodejci „zázračných léků“, které ve skutečnosti nejsou léky a ani nefungují. Proč jsme se rozhodli bojovat právě proti nim? Protože nám na zdraví pacientů záleží a chceme je ochránit před falešnými nadějemi a předraženými produkty. Rozhovor o projektu na ČRo 2.
Volby do Poslanecké sněmovny se blíží. Zaměřují se však politické strany na podnikatele? Proč by měly a jakým způsobem?
Za necelé čtyři měsíce se budou konat volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Startují proto také kampaně politických stran. Jak je vidí odborníci? Volby se budou konat 3. a 4. října 2025. Podle odborníků se kampaně rozjíždí zatím pomalu a čekají nás útočné kampaně, ve kterých budou hrát významnou roli také sociální sítě.
Na konci března zahájila koalice Spolu volební kampaň a v rámci ní zvolila výrazné barvy v čele se zelenou a meruňkovou. Co na to odborníci?
