Jaroslav Poláček
Sdílejte
Napsal: Jaroslav Poláček
Dočteno? Pošlete to dál.
Vyšel jeden z těch zajímavějších předvolebních výzkumů STEMu, ze kterého se dozvíme víc než jen aktuální volební model.
Závěry:
- Přesvědčených nevoličů je v naší zemi pouze 21 %. Jinými slovy, necelých 80 % je strop volební účasti, za kterou se pravděpodobně nikdo nedostane.
- Třetina lidí je nerozhodnutá. To znamená, že stále platí, že volební kampaň má dopad právě a jen na tyto lidi. Nepřeceňoval bych kampaně.
- ANO i ODS mají téměř stejné a poměrně vysoké procento pevných voličů (cca 75 %).
- Zbylé strany pětikoalice jsou na tom z hlediska pevnosti volby o poznání hůře, i když je tohle zjištění třeba brát s jistou rezervou, protože je nutné brát v potaz statistickou chybu.
- Ve výzkumu není uváděn souhrnný výsledek koalice SPOLU, což je z hlediska společnosti STEM zcela přirozené, protože koalice SPOLU byla volební koalice pro minulé volby do Poslanecké sněmovny (te´d volby nejsou). Nicméně si dovolím upozornit na to, že dlouhodobé prezentování výsledků dvou stran z koalice SPOLU pod hranicí volitelnosti, jejich pozici oslabuje.
Celý výzkum je zajímavý i z toho hlediska, že byl sbírán na vyšším počtu lidí než obvykle. Výzkumníci analyzovali 2000 odpovědí.
Prosincový průzkum uvádí také tabulku volebních překryvů. Z hlediska komunikační strategie jde o zcela zásadní informaci, na které je vidět, jak moc je polarizovaná česká politická scéna a kdo si s kým reálně konkuruje. Největší překryv analytici zdokumentovali mezi SPD a ANO. Silně konkurenční vztah lze identifikovat mezi STAN, TOP 09 a ODS. Mezi opozicí a vládní koalicí přesuny de facto nejsou.
Zajímavé z hlediska blížících se prezidentských voleb je bezesporu to, že hnutí ANO je přijatelné pro 37 % lidí, což nepochybně naznačuje, že v druhém kole prezidentské volby (již bez konkurence kandidáta SPD) může potenciál Andreje Babiše dosahovat právě této hodnoty. A to přestože je A. Babiš v posledních dnech v médiích spíše podceňován. Závěrečná zpráva agentury STEM uvádí, že těchto 37 % indikuje podporu “rozmanité skupiny voličů”.
Poslední poznámku chci věnovat socio-demografickým parametrům. Hnutí ANO nadále dominuje u voličů starších 60 let. Jen pro představu v této věkové kategorii by se muselo spojit 5 politických stran, aby dosáhly podpory, jakou u těchto lidí má ANO. Podobnou sílu má hnutí ANO u voličů se základním vzděláním a u vyučených bez maturity. Zapadnout by nemělo ani to, že nad volební účastí nejvíce váhají lidé ve věku 45 až 59 let. Možná právě tito voliči budou klíčoví k blížící se prezidentské volbě.
Zdroj: https://www.stem.cz/volebni-tendence-ceske-verejnosti-zacatek-prosince-2022/#more-7383
STAY IN THE LOOP
Funguje to takhle: Vy nám dáte email. My Vám napíšeme, až vyjde další článek.
Názor? Komentář? Nebo jste tu našli chybu? Napište.
Na konci března zahájila koalice Spolu volební kampaň a v rámci ní zvolila výrazné barvy v čele se zelenou a meruňkovou. Co na to odborníci?
Psal se rok 2006. Pár týdnů před volbami média zaplavily dramatické titulky: „Lidovci by se do Sněmovny nedostali!“ Nastal mazec.
O politické kampani se má mluvit. Reklama musí překvapit a zaujmout. Tento text je sám o sobě důkazem toho, že prvního cíle se koalici SPOLU (složené ze stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) podařilo dosáhnout. Ale zas tak jednoduché to není.
1. Co jsou komunální volby a kdo má právo volit? 2. Kdo může být zvolen do zastupitelstva obce? 3. Jaké jsou překážky výkonu volebního práva? 4. Jak se vytváří volební okrsky a obvody? 5. Jaké existují druhy volebních stran a jak se podává kandidátní listina? 6. Jak se hlasuje a co se děje s hlasovacími lístky? 7. Jak se zjišťují výsledky voleb a co se stane, když se objeví chyby nebo nesrovnalosti?
