kampaň

Ve videích lezou z popelnice, zpívají rádoby popové popěvky, neuvědomují si dvojsmysly, které píší na plakáty nebo je naopak hojně používají. Kandidáti pravidelně při komunálních volbách (nejen) spustí stavidla a protrhnou hráze bizáru.

Jsou období, kdy politici (ale nejen oni) přemýšlejí nad tím, čím zaujmou. Tohle nebezpečné chování nabývá na intenzitě zejména, když se blíží volby. Občas někoho v týmu prostě napadne, že nahota je ta správná strategie a sázka na jistotu. Funguje to?

Jsou strany koalice SPOLU, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09 silnější samy o sobě, anebo v rámci koalice? Jde o klíčovou otázku, na kterou si musejí politici co nejdřív odpovědět.

Každá prezidentská volba prochází fází, kdy příznivci populárních kandidátů (v tomto slova smyslu jejich popularitu stanovují průzkumy sociologických agentur) tlačí na kandidáty s nižšími preferencemi, aby odstoupili. Bohužel dosahují opačného efektu než chtějí - tedy synergii voličů na jedné straně voličského spektra.

Pouze kandidát, který dokáže v prezidentské volbě oslovit seniory, bude mít šanci ve druhém kole proti A. Babišovi.

Velbloud je kůň, o kterém rozhodla komise. Proto se můžeme domnívat, že návrh části volebního zákona, který předložila vláda, možná

Změna nového volebního systému může zastavit dialog mezi kandidátem a voličem. Víc než samotné brzké vyhlášení voleb prezidentem, který paradoxně

Jsou věci, které byly v těchto volbách jinak. A nemyslím tím jen Covid, který ovlivnil téma volebních kampaní a přispěl k tomu, že si letos volební komisaři, kterých se hlásilo méně,  odnesli historicky nejvyšší odměnu, která vzrostla zhruba o třetinu. 

Tato kampaň zdá se mi poněkud nešťastnou. Nepamatuji si totiž žádné volby, u kterých by bylo tak těžké odhadnout, kdo vůbec přijde volit.