Citovaný titulek vyšel na serveru Novinky, podobně situaci interpretoval Idnes, Právo dokonce přineslo titulní článek. Jen Ihned.cz tehdy správně uvedlo, že „KDU-ČSL by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu těsně dostala i přes nízké stranické preference.“ Jenže Ihned četlo výrazně méně čtenářů než populárnější zpravodajské servery.

Médii už ale kolovala zpráva, že lidovci potřebných 5 % nezískají. A žádný volič nechce svůj hlas zahodit. Jakmile má pocit, že jeho preferovaná strana nemá šanci, začne uvažovat o změně. Právě tady se ukazuje obrovská síla průzkumů veřejného mínění.

Jak průzkumy ovlivňují naše rozhodnutí

Tohle je příběh, jak čísla dokážou voliče ovlivnit víc než stovky billboardů a bannerů. Příběh, který začal v roce 2006, kdy se o vítězství přetahovaly ČSSD a ODS. KDU-ČSL nakonec do Sněmovny vstoupila, ale s výrazně nižším počtem poslanců, než měla v předchozích volbách.

Co se dělo v roce 2006

Vrátíme se zpět do roku 2006. O vítězství se sváří ČSSD a ODS, do Sněmovny nakonec vkráčí komunisté, křesťanští demokraté a zelení. KDU-ČSL navzdory negativním prognózám nakonec překonala 5% hranici a dostala se do parlamentu s podporou 7,2 % voličů.

Výsledek rozdělil levé a pravé spektrum přesně na půl a vyjednávání o vládě trvalo asi šest měsíců. KDU-ČSL reprezentovalo 13 poslanců, což bylo výrazně méně, než měla strana v letech 2002-2006 a rozhodně méně, než byla ambice vedení strany v čele s Miroslavem Kalouskem.

Problematická interpretace průzkumů

V druhé půlce dubna (volby byly na začátku června) STEM vydal zprávu, ve které psal: „KDU-ČSL se posledních šest měsíců příliš nedaří a nyní je přesně na pětiprocentním prahu.“ Úvodní text doprovázela tabulka stranických preferencí, která měla na řádku s KDU-ČSL číslo 4,9. Média však nerozlišila mezi stranickými preferencemi a volebním modelem:

– Stranické preference zahrnují i nevoliče a nerozhodnuté.
– Volební model se snaží odhadnout reálný volební výsledek v daném čase sběru dat.

Číslo 4,9 % bylo vnímáno jako definitivní verdikt, přestože šlo jen o momentální stav, nikoli predikci konečného výsledku.

Nebudu spekulovat, zda takto napsaná zpráva měla vyvolat bombastické titulky, ale trvám na tom, že ovlivnila výsledek KDU-ČSL. Míra medializace a její negativní vyznění měly o to významnější dopad, protože za nimi stála odborná autorita, tedy respektovaná sociologická agentura, která měla tradici ve vydávání stranických a volebních preferencí.

Co se změnilo od roku 2006

Dnes už jsou průzkumy veřejného mínění komentovány přesněji a odpovědněji. Většina médií jasně uvádí, že jde o aktuální obrázek, který se může změnit. Stranické preference nahradily volební modely, které jsou pro voliče užitečnější a pochopitelnější.

Přesto bychom měli stále zůstat obezřetní. Odhady počtů získaných mandátů mnohdy závisí pouze na intepretaci analytika. Síla mediální interpretace je velká a průzkumy mohou ovlivnit výsledky voleb více, než si připouštíme.

Jak číst průzkumy správně?

• Rozlišujte mezi preferencemi a volebním modelem.
• Zvažujte datum sběru dat – preference se mohou měnit rychle.
• Sledujte více zdrojů a nenechte se unést jedním titulkem.

Chcete rozumět volebním kampaním ještě lépe?

Odebírejte pravidelné tipy z volebních kampaní přímo do svého e-mailu. Přehledně, jasně a prakticky. Najdete je na této adrese a tady si je můžete objednat rovnou do emailu. Samozřejmě zdarma.

Chystáte se na volební kampaň?

Objednejte si knihu Volby v kapse, která vás provede úspěšnou kampaní krok za krokem. Tady si můžete objednat první dvě kapitoly na zkoušku.

V příštím díle odhalíme agentury, jejichž průzkumy trefily výsledky voleb nejlépe – a kdo pohořel nejvíc. Zjistíte také, proč průzkumy často nesedí. Sledujte nás.

Článek vyšel na serveru Parlamentní listy:  https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Pruzkumy-ovlivnuji-vysledek-voleb-Jaroslav-Polacek-radi-volicum-jak-se-nenechat-oklamat-772300