Studie postavená na datech z let 2009 – 2016. Závěr: Populismus je částečně reakcí na to, že hlavní strany nezastupují politické postoje voličů, zejména v kulturních otázkách.

Hlavní téma a výzkumná otázka

Článek zkoumá, zda existují „mezery v politické reprezentaci“ – rozdíly mezi politikou hlavních stran a tím, co chtějí občané – a zda tyto mezery pomáhají vysvětlit vzestup populismu v Evropě.

Metodologie

Autor analyzuje odpovědi přibližně 27 000 občanů a 1 000 parlamentářů z 27 evropských zemí na identické dotazníkové otázky týkající se politik, které zkompiloval a ověřil, že jsou indikativní pro reálné chování. Data pocházejí z období kolem roku 2009, tedy těsně před zintenzivněním vzestupu populismu.

Klíčová zjištění

Existence reprezentačních mezer

Autor zjistil, že zatímco tvorba politik reprezentuje ekonomické postoje občanů relativně dobře, existují velké reprezentační mezery v kulturních otázkách téměř ve všech evropských zemích. Parlamentáři jsou průměrně o jednu standardní odchylku kulturně liberálnější než průměrný volič.

Systematičnost problému

Tyto kulturní reprezentační mezery jsou systematické ve čtyřech směrech:

1. Vznikají téměř ve všech kulturních otázkách
2. Téměř ve všech zemích
3. Téměř všechny etablované strany jsou kulturně liberálnější než průměrný volič
4. Všechny hlavní demografické skupiny jsou konzervativnější než jejich parlamentáři

Specifické oblasti

Největší rozdíly v postojích se týkají imigrace a trestů pro zločince, kde většina voličů podporuje omezení imigrace a přísnější tresty, zatímco většina parlamentářů tyto politiky odmítá.

Příčiny reprezentačních mezer

Strana nabídky (politici)

Část jejich příčiny spočívá v tom, že členové stran, kteří jsou relativně vzdělaní a zastávají liberální morální hodnoty, mají větší pravděpodobnost stát se parlamentními kandidáty. Strany tak přeměňují reprezentativní vstup členů na velmi nereprezentativní výstup kandidátů.

Strana poptávky (voliči)

Autor vysvětluje, proč voliči neeliminují reprezentační mezery prostřednictvím hlasování: voliči nepovažují kulturně konzervativní strany za kompetentní. Voliči tak musí volit mezi kulturně liberálními stranami vnímánými jako kompetentní a kulturně konzervativními stranami vnímánými jako nekompetentní.

Teoretický model

Autor vyvinul teoretický model ukazující, že reprezentační mezery mohou přetrvávat, když jsou kandidáti motivováni politikou (ne jen vítězstvím) a jsou vnímáni jako mající různé úrovně kompetence.

Vztah k populismu

Populisté jako reakce na mezery

Populisté jsou obzvláště nakloněni vnímat reprezentační mezery a pravicový populisté zaplňují kulturní reprezentační mezery. Autor ukazuje, že:

• Populisté mají realističtější vnímání reprezentačních mezer než hlavní politici
• Pravicový populisté jsou kulturně blíže průměrnému voličovi než jakákoli jiná skupina stran
• Nereprezentovaní občané mají obzvláště nakloněno volit pro pravicové populisty a kulturní reprezentační mezery předpovídají jejich volební úspěch

Důsledky pro demokracii

Reprezentační mezery jsou spojeny s politickou nespokojeností a autor ukazuje, že nedávný vzestup populismu se shodoval se zvýšením reprezentačních mezer.

Závěry a implikace

Výzkum naznačuje, že pravicový populisté vzrostli, protože navrhovali kulturně konzervativní politiky, které mnoho občanů požadovalo, ale žádná jiná skupina stran je nenabízela. Článek tak poskytuje empirické podklady pro tvrzení, že populismus je částečně reakcí na to, že hlavní strany nezastupují politické postoje voličů, zejména v kulturních otázkách.

Studie má důležité implikace pro pochopení současné politické situace v Evropě a naznačuje, že snížení reprezentačních mezer ze strany etablovaných stran by mohlo redukovat podporu populistických hnutí.

Viz: Guenther, Laurenz, Political Representation Gaps and Populism (May 16, 2024). Available at SSRN: https://ssrn.com/abstract=4230288 or http://dx.doi.org/10.2139/ssrn.4230288

Výběr tématu: https://davidnavratil.substack.com/p/proc-volici-voli-populisty-aniz-by

Anotace Claude AI