Andrej Babiš letos dělá něco, co by udělal každý zkušený hráč pokeru – počítá karty. Zatímco si politici hrají na důležité a debatují o programu, expremiér řeší volební matematiku. Prostou, tvrdou matematiku sněmovních lavic.

„Držíme palce novým uskupením. Byla by úplná katastrofa, kdyby se opakoval rok 2021,“ říká na mítincích. Tahle věta není pozdrav od souseda. Ve skutečnosti je to chladný kalkul.

Babiš se chová jako zkušený fotbalový trenér před penaltami. Ví, kam který hráč střílí. SOCDEM doleva. Přísaha doprava. Stačilo! na střed. A kolem dokola pomáhá spojovat ty, kteří by jinak skončili v šatně. Sociální demokraty tlačí k Stačilo!. Motoristy k Přísaze. Využívá dokonce Miloše Zemana jako prostředníka.

Česká republika má jednu tradici. Vždycky tu byla jedna strana mimo hru. Dříve komunisté. Teď zřejmě SPD. Zatímco se debatuje, Babiš dělá inventuru. Přísaha tady, Motoristé tam, SOCDEM někde mezi. Každý kousek opozice má svou židli. Ne proto, že by s nimi Babiš chtěl večeřet. Ale proto, že bez nich by nevečeřel vůbec. Nebo s SPD.

A to je přesně ta katastrofa, které se chce vyhnout. Nemluvíme o programových shodách. Mluvíme o tom, že politik, který chtěl vládnout sám, zjistil, že potřebuje každého. I ty, které ještě včera ignoroval.