Odklon od modré

To, že koalice SPOLU se v rámci této kampaně odklonila od tradiční tmavě modré může podle Romana Štěpánka znamenat snahu o osvěžení značky a oslovení nových voličů, ale také výraznou změnu. Modrá barva se podle něj v politice používá často, a tak neonově zelená bude o to výraznější. Nicméně je důležité zvážit riziko ztráty identity a rozpoznatelnosti mezi stávajícími voliči. Vše to jsou jen odhady. Až skutečný výsledek ukáže, zda ta změna byla žádoucí. Minimálně to, že se o tom bavíme znamená, že část svého účelu rebrand splnil, myslí si.

Jednoznačně to nevidí ani Jaroslav Poláček. Ten jako pozitivní vnímá také přitáhnutí nových voličů, kteří hledají změnu, odlišení a upoutání pozornosti, které změna barvy zvládne velmi rychle a také psychologický efekt „nového startu“ zdůrazňující, že koalice vstupuje do nové fáze. Proč nemělo dojít k tomuto odklonu je podle něj ztráta rozpoznatelnosti, na kterou se spoléhá voličské jádro. Konzistence je podle něj důležitá, ale v politickém marketingu u nás se spíš nosí změna. Pokud se za novou barvou neskrývá reálná změna, mohou voliči vnímat rebranding spíše jako „laciný trik“, přidává dále.

Jedná se o trendy barvy

Nejen v psychologii barev je zelená často spojována s ekologií a péči o životní prostředí, růstem a prosperitou a také harmonií a uklidněním. Podle grafické designerky Veroniky Marčíkové ze společnosti Aira, zelená symbolizuje přírodu, harmonii, bezpečí (vzpomeňme na zelenou na semaforech) a navozuje pocit klidu. Je tedy volbou relaxačních služeb, zdravotnictví nebo přírodních produktů. Zelená je také barvou peněz, čehož ve svých vizuálních identitách využívají některé banky, vyjmenovává na blogu.

Jak vysvětluje Jaroslav Poláček, působí jako protiklad k agresivním barvám a v marketingu má také sílu podpořit dojem „čerstvosti“ a nového začátku. Ve spojení s jemnějšími odstíny může působit civilněji, světle nebo meruňkově zelená pak evokuje jemnost a vstřícnost. Zvolený agresivní odstín jásavé či jedovaté zelené se špatně přehlíží, to bude i důvod, že tyhle barvy vidíme na různých vývěskách, kde zuří válka o pozornost, doplňuje.

Také Roman Štěpánek uvádí, že je zelená barva spojována s přírodou, ekologií, růstem a nadějí s tím, že neonové odstíny zelené jsou energické, výrazné až agresivní. Tyto barvy se letos promítají i do módního průmyslu. Jsou prostě trendy, shrnuje.

Barvy prodávají i přesvědčují

Jak jsme psali dříve, barvy aktivují podvědomé pochody v mozku. Proto například McDonald’s vybavuje restaurace v barvách zralých rajčat a salátů. Proto si radikální hnutí po celém světě přivlastňují podobný color code – mimochodem podobný výstražným zbarvením rostlin a živočichů v přírodě, popisoval na příkladu Matouš Hutník z agentury Peppermint digital. Dalším aspektem je, že barvy jako takové do značné míry ovlivňují nákupní chování. Působí totiž na lidskou psychiku, na naše emoce a emoce jsou právě ty, které prodávají.

Odborníci se také shodují, že barvy jsou první věcí, které si zákazník nebo i volič všimne a jsou klíčovou součástí vizuálu. Když barvu užíváte konzistentně, vytváříte si obraz v myslích publika, tedy výrazná změna jde proti této logice. Obvykle jí stratég využije, jen když ví, že stávající obraz značky je hodně poškozený, popisuje Jaroslav Poláček a připomíná, že velká část rozhodování se odehrává v emoční rovině. Barvy podle něj evokují pocity a přímo ovlivňují, zda vás člověk začne vnímat jako přátelského, seriózního nebo odtažitého. Méně je někdy více – raději pár barev a jasná grafika než přeplácaný mix, který diváka zmate, doporučuje.

Podle Romana Štěpánka je při komunikaci důležité volit barvy, které nejen upoutají pozornost, ale také odpovídají hodnotám značky a osloví správnou cílovou skupinu. Zároveň je však nutné brát v úvahu kulturní kontext a psychologii barev, aby sdělení působilo přirozeně a mělo zamýšlený dopad.

Jana Langerová, 8. 4. 2025, Podnikatel.cz